Realitní vyhledávač, který tu ještě není...

Jedinečný realitní server, který vyhledává v nabídkách novostaveb. Vyhledáváme v největším počtu nabídek nových bytů a domů v celé ČR.

Na trhu se vyskytuje mnoho inzertních realitních portálů. V poslední době se také objevily pokusy vytvořit pokročilejší agregátory, které v sobě zahrnují nabídky všech zmíněných realitních portálů na jednom místě. Zatím žádný však neposkytoval ucelenou nabídku všech nemovitostí na trhu.

Flat Zone Nechce zůstat pouze u vyhledávání, ale poskytuje širokou škálu služeb spojených s bydlením.

Přehled aktivních nástrojů naleznete v aplikačním menu uprostřed spodního menu. Již nyní můžete využít služeb Realitních novinek, datového blogu nebo pokročilých realitních analýz.

Užitím nástroje Flat Zone vyhledávání potvrzujete, že jste se seznámili a souhlasíte s Podmínkami užití, jinak nejste oprávněni nástroj vyhledávání užívat.

Vyhledávač
novostaveb

Vyhledáváč
inzerce

Realitní
novinky

Realitní
fakta

Realitní
analýzy

Slovník
pojmů

Odhad
ceny

Datová
platforma

Přihlášení do uživatelského profilu Flat Zone

Uživatelský profil pro správu Flat Zone

Flat Zone se vám stane věrným real přítelem
a bude vždy k dispozici při poskytování
nejkomplexnějších informací o českém realitním trhu.

Zaregistrujte se

Heslo musí obsahovat nejméně 8 znaků a alespoň jedno malé písmeno, jedno velké písmeno a jednu číslici.

Přihlášením k účtu vyjadřujete souhlas se Zásadami pro ochranu osobních údajů a Podmínkami použití společnosti FLAT ZONE s.r.o.

Už máte svůj uživatelský profil?

FUNKCI HLÍDACÍHO PSA NYNÍ VYVÍJÍME,
CHCETE ZNÁT PŘESNÝ TERMÍN SPUŠTĚNÍ?

Přihlašte se k odběru
našeho newsletteru

Podmínky zpracování dat podle GDPR a reklamní obchodní sdělení.

Zanechte nám vzkaz

Odesláním formuláře přijímám podmínky zpracování osobních údajů společnosti Flatzone - jejich zpracování proběhne za účelem zaslání odpovědi na zadaný podnět a případné vytvoření obchodní nabídky.

 

Pražané chtějí nové stavby, ale ne v těsném sousedství. Dohodu je třeba hledat včas

obcanskavystavba.cz, 23. dubna 2018 (19:05)

Průzkum veřejného mínění, který zadalo Sdružení pro architekturu a rozvoj, ukázal, že Pražané nejsou zdaleka tak nepřátelští vůči nové výstavbě, jak by se mohlo zdát z médií či chování politiků. Z výzkumu agentury Ipsos vyplynulo, že 59 % Pražanů je přesvědčeno, že v jejich rodném městě se má stavět více (rozhodně ano; spíše ano), zatímco opačného mínění je pouze 11 % (rozhodně ne), spolu s odpověďmi „spíše ne“ pak 36 %. Poměr nepřátel nové výstavby vůči jejím zastáncům je tak jedna třetina ku dvěma.

Přestože si ale téměř 60 procent Pražanů myslí, že by se v metropoli mělo více stavět a snižování dostupnosti bydlení považují za velký problém, více než polovině z nich by vadila výstavba rezidenčních budov v jejich sousedství. Více než 23 procent dotázaných by proti ní dokonce aktivně protestovalo. Co s tím? Občané by měli vědět, že ten správný okamžik, kdy mohou zásadně ovlivnit to, jak bude vypadat jejich bezprostřední okolí, je v době vzniku územně – plánovací dokumentace.

Dohodu je třeba hledat včas a lokálně

Plánovací dokumentace stanoví, jaká a jak velká stavba může na daném místě vyrůst a pro vlastníka pozemku zakládá při splnění nespočtu dalších zákonných podmínek právo takovou budovu postavit. Pokud se proces hledání dohody všech aktérů procesu – veřejnosti, státní správy, samosprávy a investora – přesune ale na jeden konkrétní dům v době, kdy je u stavebního úřadu zažádáno o územní rozhodnutí nebo stavební povolení, bývá často důsledkem jen právní bitva, která nepřinese nic dobrého ani jedné straně sporu.

„Konkrétní požadavky na stavby a místní souvislosti by se měly promítnout především do zastavovacích plánů. Právě nad nimi by ideálně měla vzniknout společenská dohoda o využívání území. Pokud se proces hledání dohody přesune na jednu konkrétní budovu, může být již pozdě a dostatečně se nezohlední souvislosti místa. Pokud se tato dohoda přenáší na úroveň územních plánů, může být nalezení právně exaktní dohody nad lidské síly, jak se to ukazuje například v Praze a Brně,“ řekl architekt, urbanista, autor Pražských stavebních předpisů a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj Pavel Hnilička.

Územní plány měst nemohou nahradit lokální plánovací dokumenty, které se u nás ale nevyužívají. Pokud by tomu tak bylo, šanci ovlivnit své okolí by občané dostali jednou za dvacet let, kdy se projednává nový územní plán, a o jejich bezprostředních zájmech by mohli rozhodovat lidé z opačného konce města. „Veřejnost musí samozřejmě mít možnost ovlivnit veškerou územně plánovací dokumentaci tak, aby byla reprezentativní a vydržela v čase. Výhodou zastavovacího plánu ovšem je, že se dotýká menšího počtu majitelů pozemků, oproti celé obci nebo městu, a tak je snazší najít opravdovou smluvní dohodu,“ dodal Hnilička.

Hlavně ne u mě na dvoře

To, že lidé jsou celkem logicky mnohem citlivější na to, co se má odehrát u nich za plotem, doložil průzkum, ve kterém SAR mapovala známý fenomén NIMBY. Pražané sice nechtějí, aby rostly ceny nových bytů, a snižování dostupnosti vlastního bydlení považují za velký problém (57,7 %), více než polovině dotázaných by ale vadila výstavba rezidenčních budov v jejich sousedství. Více než 23 procent dotázaných by proti ní dokonce aktivně protestovalo. Kdyby ovšem bytové domy rostly o dva kilometry dál, už by protestovalo „jen“ 12 procent dotázaných. „Lidé chtějí, aby se stavělo, ale ne v blízkosti jejich bydliště. Pak by ale k rozvoji města nemohlo nikdy dojít, protože rozvoj bude vždy z pohledu obyvatel dost blízko jejich domů. Postoj NIMBY (Not in My Back Yard) je celkem přirozený, mám ale pocit, že jen u nás na rozdíl od jiných zemí vede k tomu, že se ani při splnění všech zákonných podmínek nestaví,“ soudí Renáta Pintová Králová, odbornice na stavební právo a členka SAR.

Jiří Plos, právník a kunsthistorik, vidí příčinu v tom, že nejsou nastavena jasná pravidla, jak by dohoda o území měla vypadat a jak by se k ní mělo dospět. „Česká legislativa považuje stavebníky za zločince a oni musejí v průběhu povolovacího procesu dokazovat, že jimi nejsou,“ uvedl Plos. Stavební zákon na jednu stranu říká, že o námitkách k jednotlivým záměrům by mělo být rozhodnuto v co nejdříve, na druhou stranu vyjednávání o využití území směřuje do stádia umísťování konkrétní stavby, kdy už je pozdě. „Veřejný zájem má být občany prosazován ve chvílích, kdy se koncipují základní teze a témata v jejich obvodu,“ dodal Plos. Podle něho bude třeba v rámci rektifikace stavebního práva změnit právě i systém územního plánování.

Limity participace

Dnes je velmi módní pojem participace. Informovat občany o tom, co se v jejich okolí chytá, co to komu přinese dobrého, ale i zlého, je v zájmu samotných developerů a snaha zapojit místní do plánování projektu se jim může vyplatit. Veřejnost už ale ve fázi územního rozhodování nemůže očekávat zásadní změny projektu. „Dohoda o území“ už je součástí územního plánu, který stanovuje, co na daném pozemku je možné postavit. „Na příkladu Parkové čtvrti na Žižkově jsme si ověřili, že občané mohou přijmout stavební záměr i pozitivně. Stačí jim připravovanou výstavbu trpělivě vysvětlovat a o názory místních se zajímat. Vzhledem k pokročilé fázi přípravy jsme dali lidem z okolí možnost promluvit alespoň do toho, co se jich bude týkat především, a tedy do skladby obchodů a prostorů pro služby a také do toho, jak bude vypadat veřejný prostor, třeba jakou formu zaměření ekoparku by zvolili,“ sdělil pozitivní zkušenost Dušan Kunovský, majitel společnosti Central Group.

Zdroj článku a fotografie: obcanskavystavba.cz

Vyplňte správně emailovou adresu!