Realitní vyhledávač, který tu ještě není...

Jedinečný realitní server, který vyhledává v nabídkách novostaveb. Vyhledáváme v největším počtu nabídek nových bytů a domů v celé ČR.

Na trhu se vyskytuje mnoho inzertních realitních portálů. V poslední době se také objevily pokusy vytvořit pokročilejší agregátory, které v sobě zahrnují nabídky všech zmíněných realitních portálů na jednom místě. Zatím žádný však neposkytoval ucelenou nabídku všech nemovitostí na trhu.

Flat Zone Nechce zůstat pouze u vyhledávání, ale poskytuje širokou škálu služeb spojených s bydlením.

Přehled aktivních nástrojů naleznete v aplikačním menu uprostřed spodního menu. Již nyní můžete využít služeb Realitních novinek, datového blogu nebo pokročilých realitních analýz.

Užitím nástroje Flat Zone vyhledávání potvrzujete, že jste se seznámili a souhlasíte s Podmínkami užití, jinak nejste oprávněni nástroj vyhledávání užívat.

Vyhledávač
novostaveb

Studio

Odhad
ceny

Vyhledáváč
inzerce

Realitní
fakta

Realitní
novinky

Slovník
pojmů

Datová
platforma

Senát odmítá plány EK na snížení energetické náročnosti budov

Stavebni-forum.cz, 5. dubna 2022 (08:00)

Plán Evropské komise na snižování energetické náročnosti budov, které by do roku 2050 nesměly být vytápěny fosilními palivy, je podle Senátu v České republice časově nerealizovatelný. Senát minulý týden mimo jiné odmítl navrhovaný zákaz podpory obnovy kotlů na fosilní paliva do roku 2027. Definitivní podoba chystané unijní směrnice bude předmětem vyjednávání zřejmě i za českého předsednictví EU.

„Můžeme mít spoustu bohulibých cílů, ale někdo to musí zaplatit,“ uvedl během debaty předseda senátního výboru pro životní prostředí Zbyněk Linhart (STAN). Podle jeho výboru je navrhované zvýšení rychlosti a rozsahu renovací budov nerealizovatelné jak kvůli omezené dostupnosti obnovitelných zdrojů energie, tak kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků, stavebního materiálu či peněz.

Senátorka a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) v diskusi namítala, že pro tyto účely bude možné využít peníze z modernizačního fondu pro firmy i soukromý sektor. Podle Z. Linharta je ovšem možné snadno mluvit o dotacích, ale nevyužijí je lidé s měsíčním příjmem 20 000 Kč, kteří podle něj „jsou rádi, když jim neprší do domu, jehož renovace by stála milion korun“.

Polystyren místo štítku

Horní parlamentní komora vládě uložila, aby před realizací směrnice vypracovala studii, v níž bude konkrétně popsána realizovatelnost navrhovaných opatření a vyčísleny dopady na veřejné rozpočty. Senát se rovněž postavil proti povinnosti vybavovat budovy energetickými štítky – považuje ji za zbytečnou byrokracii. „Jediný energetický štítek, který ušetří energii, je polystyren o rozměru metr krát metr a dvacet centimetrů silný,“ uvedl senátor za ČSSD Petr Vícha. „K zateplování budov není třeba směrnic. Nepotřebujeme směrnice k tomu, abychom dělali užitečné a efektivní věci,“ dodal.

Evropská komise chce prostřednictvím svých směrnic postupně ukončit vytápění budov zemním plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.

Konec zemního plynu?

Komise také loni v prosinci navrhla, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob. Měly by tak předejít jeho nedostatku, stejně jako rychlému růstu cen. Země by podle komise měly přejít na využívání ekologicky vyráběného vodíku či bioplynů, což má usnadnit mimo jiné finanční podpora jejich produkce a distribuce.

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že zemní plyn jako hlavní způsob vytápění využívá více než třetina českých domácností. Podobný podíl patří i dálkovému teplu z centralizovaných sítí a pevnými palivy topí zhruba 16 % domácností – jak loni uvedl loni portál Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání ukazatelů a statistických údajů.

Zmíněné návrhy evropské komise jsou součástí strategie nazvané Zelená dohoda pro Evropu. Do konce desetiletí by podle ní unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 % proti hodnotám z roku 1990, když do poloviny století, tedy roku 2050, by členské země EU neměly neprodukovat emise žádné, anebo je vyvážit například technologickými opatřeními. Tzv. Green Deal for Europe je dnes vzhledem k válce na Ukrajině předmětem oživené a nezřídka skeptické, respektive rezervované diskuse v celé Evropě.


foto: Shutterstock
více čtěte na: www.stavebni-forum.cz

Vyplňte správně emailovou adresu!