Téměř pětina českých domácností dá až 75 % svých příjmů na náklady spojené s bydlením

hypoindex.cz, 22. června 2023 (09:01)

Jaká je finanční kondice domácností, které v současnosti splácejí hypoteční úvěr? To bylo předmětem výzkumu finančněporadenské společnosti Swiss Life Select. A jedním z výsledků je i potvrzení rčení, že „člověk míní, život mění“. Po čerpání hypotečního úvěru se vyvíjí vše podle plánu pro necelých 30 procent dotázaných.

Finanční situace domácností, které v současné době splácejí hypoteční úvěr, byla zkoumána finančněporadenskou společností Swiss Life Select. Výsledky naznačují, že pro necelých 30 procent respondentů se vše vyvíjí podle plánu po čerpání hypotečního úvěru.

V Česku je tradičně vysoká přednost vlastnického bydlení, a to podle Eurostatu volí 79 % obyvatel. Tento trend je odrazem jak tradičního pohledu na vlastnictví, tak i nedostatku nájemních bytů a snahy zajistit si bydlení na stáří. Nicméně, ceny nemovitostí v České republice jsou vysoké v porovnání s příjmy, což zdůrazňuje význam hypotéky jako nejjednodušší cesty k vlastnímu bydlení.

V období koncem roku 2021 a první polovině loňského roku došlo k prudkému růstu sazeb hypoték, což ovlivňuje klienty nejen při podpisu smlouvy, ale i během konce fixace úrokové sazby. Podle Swiss Life Hypoindexu se průměrná sazba hypoték zvýšila od května 2021 z 2,40 % na 6,32 % v květnu letošního roku. Za dva roky tedy sazby vzrostly více než dvakrát a půlkrát.

Karel Šulc, generální ředitel Swiss Life Select, komentuje, že sen o vlastním bydlení se prodražil, nejen kvůli nákladům na splácení hypotéky, ale také vzhledem k růstu dalších životních nákladů, jako jsou energie, potraviny, oblečení a služby. Rodiny zatížené splátkou hypotéky se tak musely začít výrazně omezovat ve spotřebě, což je obzvláště obtížné pro ty, kteří neplánovali dostatečnou finanční rezervu a neměli komplexní finanční plán, který by poskytl jasný obraz o splácení úvěru v jejich finančních možnostech.

Náklady na bydlení ukusují velký díl z rozpočtu

Výdaje spojené s bydlením, zahrnující například splátky úvěru na bydlení a další pravidelné platby, jako jsou příspěvky do fondu oprav, vodné a stočné, zálohy na energie, pojištění a další, představují v rodinném rozpočtu jedny z největších položek nákladů. Podle průzkumu agentury Ipsos utrácí na tyto náklady na bydlení méně než třetinu svých příjmů 27 % domácností, zatímco více než polovina domácností je nucena alokovat na tyto výdaje část svých měsíčních příjmů mezi třetinou a polovinou. V alarmující situaci se nachází 18 % domácností, které investují 50–75 % svých celkových příjmů do těchto bytových nákladů.

Ohrožené domácnosti, které věnují na náklady na bydlení více než polovinu svých příjmů, se často nacházejí v Libereckém kraji (28,6 % domácností), Zlínském kraji (28 %) a Olomouckém kraji (27,3 %).

Respondenti, kteří utrácí měsíčně 50–75 % svých příjmů na platby spojené s bydlením, převažují ve městech s počtem obyvatel do 5000 (43 %). Tito respondenti obvykle disponují výučním listem a spadají do věkových kategorií od 18 do 26 let (27 %), od 27 do 35 let (20,8 %) a od 36 do 44 let (23 %).

Domácnosti musí častěji šetřit

Prudký vzestup inflace v minulém roce a zvýšené ceny postihly zejména domácnosti, které již měly natažený rozpočet kvůli nákladům na bydlení. I když růst výdajů v rodinném rozpočtu v roce 2022 pociťovalo 41 % domácností, tyto skupiny nemusely nutně snižovat své výdaje. Třetina z nich však byla nucena začít šetřit, aby mohla pokrýt náklady spojené s bydlením. Přesto se s tímto úkolem vypořádávají. Nicméně 13 % domácností bylo natolik zásadně ovlivněno dramatickým nárůstem výdajů, že se dostaly na samou hranu finančních možností.

Nejohroženějších 13 % domácností po celé České republice, které makroekonomický vývoj v posledním roce podstatně zasáhl, pochází především z Libereckého kraje (23,8 %), Olomouckého kraje (18,2 %) a Moravskoslezského kraje (17,3 %).

Respondenti, na které se dramatický růst výdajů silně podepsal a kteří se nyní pohybují "jen tak tak" nebo nejsou jisti, zda budou schopni vše zaplatit, často mají základní vzdělání (24 %) a žijí ve městech s počtem obyvatel do tisíce (17 %). Tato skupina představuje aktuálně nejohroženější segment, pokud jde o schopnost splácet závazky spojené s bydlením a jeho financováním.

Kolik můžete dát „bokem“?

Růst výdajů na bydlení a další životní náklady má významný dopad na schopnost českých domácností odkládat finanční rezervy. Většina respondentů, kteří splácí hypotéku, za poslední rok byla schopna uspořit méně než 15 tisíc korun (38 % domácností). Tato úspora zahrnuje různé formy, jako jsou zůstatky na bankovních účtech, fondy, stavební spoření a penzijní spoření. Necelá třetina domácností dokázala naspořit mezi 15 a 45 tisíci korunami. Méně než pětina respondentů byla schopna odkládat částku od 45 do 100 tisíc korun, a pouze 13 % respondentů mělo možnost uspořit více než 100 tisíc Kč.

Nejvyšší úspěch ve spoření nad 100 tisíc korun byl zaznamenán ve velkých městech s počtem obyvatel přesahujícím 100 tisíc, kde tento podíl činil 20 % (ve srovnání s 6 % u obyvatel menších obcí do 1000 obyvatel). Pražané a obyvatelé Pardubického kraje dosáhli nejvyšších finančních rezerv nad 100 tisíc korun (23 % v obou případech). V kategoriích od 45 do 100 tisíc korun byli nejúspěšnější obyvatelé Karlovarského, Zlínského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Částku od 15 do 45 tisíc korun nejčastěji naspořili obyvatelé Královéhradeckého, Středočeského a Vysočiny. Obyvatelé Libereckého, Olomouckého a Plzeňského kraje nejčastěji dosáhli úspor do 15 tisíc korun.

Více čtěte na www.hypoindex.cz, s úpravou obsahu pomáhá AI.