Počet veřejných zakázek zadaných stavařům roste, ale hodnota klesá

skypaper.cz, 3. října 2023 (07:01)

Veřejné zakázky ve stavebnictví tvořily 31,8 % (96,5 miliardy Kč) z celkového objemu 303,6 miliardy korun všech veřejných zakázek zadaných v 1. polovině letošního roku. Počet zadaných zakázek ve stavebnictví vzrostl meziročně o 12,4 % na 3407, ale hodnota klesla o 1,5 %. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q3/2023 CEEC Research.

Veřejní zadavatelé letos dále připravují investiční akce, ale zadávání zakázek ovlivňuje rozpočtová opatrnost státu i samospráv. „Další vývoj veřejných zakázek je závislý na přípravách státního rozpočtu a rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Můj cíl je zajistit dostatek finančních prostředků na dopravní stavby. V současné době máme velmi vysokou rozestavěnost dopravních staveb, ve které chceme pokračovat. Připravili jsme desetiletý plán dopravní výstavby, který bude představovat jízdní řád klíčových investic,“ říká ministr dopravy Martin Kupka. „Zároveň víme, že možnosti státního rozpočtu budou omezené. Proto chceme ve zvýšené míře začít využívat alternativní zdroje financování. Prověřujeme další možné PPP projekty na nové dálnice i železnice, po vzoru Polska chceme také využívat financování skrze Evropskou investiční banku,“ dodává.

„Situace na stavebním trhu vypadá, že je ideální doba na renovace. Myslíme na všechny skupiny obyvatel, ale nevymizela ani podpora pro veřejné budovy. Z Operačního programu Životní prostředí podporujeme komplexní zateplení budov včetně instalací obnovitelných zdrojů energie na školách, v nemocnicích či obecních úřadech. Aktuálně jsou otevřeny dvě výzvy, kde podporujeme komplexní úsporné projekty na veřejných budovách,“ líčí ministr životního prostředí Petr Hladík.

Za 1. pololetí bylo vydáno 806 oznámení o stavební zakázce, což je o 1,3 % méně než ve stejném období předchozího roku. Celková předpokládaná hodnota činila 109,1 mld. Kč a byl zaznamenán její meziroční růst o 7,5 %. Největší zakázku v březnu vydala Správa železnic na systém zlepšení bezpečnosti dopravy ETCS na trase od státní hranice s Německem do Kralup nad Vltavou v hodnotě 12,8 miliard korun. Mezi velkými zakázkami jsou také oznámení od Ředitelství silnic a dálnic ČR na výstavbu D3 (6,2 miliardy) nebo D6 (4,9 miliardy). Mezi zrušenými jsou nejvýznamnějšími rekonstrukce areálu Emauzy od Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (900 mil.) nebo stavby Sanatoria Pálava (650 mil.).

„Indikace od veřejných zadavatelů jsou pozitivní v tom, že nezastavují projektovou činnost ani zadávání stavebních zakázek, ale s ohledem na to, že ještě v první polovině roku 2023 se pohybovala inflace mezi 15,1 až 16,4 %, je pro stavební sektor citelným oslabením, že nominální hodnota objemu zadaných veřejných zakázek klesá,“ poznamenává výkonný ředitel CEEC Research Michal Vacek. „Při současných cenách stavebních dodávek se nevyplatí stavět nikomu, ani státu. Očekáváme tedy pokles objemu veřejných stavebních dodávek. Nebude ale tak výrazný jako u soukromého sektoru,“ myslí předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský.

Největší zadanou stavební zakázkou je výstavba multifunkční sportovní haly v Brně v hodnotě 4,444 miliardy korun. Mezi největší zakázky patří modernizace Krajské nemocnice Liberec za 3,146 miliard korun nebo stavba D35 Janov – Opatovec za 2,54 miliardy Kč. Největší počty uchazečů (17 nabídek) měly zakázka Moravskoslezského kraje na výstavbu sportovní haly pro Gymnázium a SPŠEI ve Frenštátě. Dále 15 nabídek hodnotilo město Šternberk na výstavbu domova pro seniory. Ze 14 nabídek na rekonstrukci středoškolské budovy Pionýrská 23 v Brně vybíral Jihomoravský kraj.

„Jako hlavní hnací motor u veřejných zakázek nadále vidíme dopravní stavby. Bude se zahajovat a dokončovat přibližně 250 kilometrů nových úseků dálnic a další jsou v přípravě. V občanské výstavbě bude nutná příprava a rozšiřování školských zařízení. V poslední době se připravují se nové projekty. Konsolidace státního rozpočtu je nutná, ale bylo by špatným signálem, kdyby se dramaticky seškrtaly investice. V minulosti jsme to již zažili a výsledkem byly silné problémy celého stavebního sektoru, které se sekundárně promítaly i do jiných oblastí hospodářství,“ uzavírá předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků Robert Špalek.