Realitní vyhledávač, který tu ještě není...

Jedinečný realitní server, který vyhledává v nabídkách novostaveb. Vyhledáváme v největším počtu nabídek nových bytů a domů v celé ČR.

Na trhu se vyskytuje mnoho inzertních realitních portálů. V poslední době se také objevily pokusy vytvořit pokročilejší agregátory, které v sobě zahrnují nabídky všech zmíněných realitních portálů na jednom místě. Zatím žádný však neposkytoval ucelenou nabídku všech nemovitostí na trhu.

Flat Zone Nechce zůstat pouze u vyhledávání, ale poskytuje širokou škálu služeb spojených s bydlením.

Přehled aktivních nástrojů naleznete v aplikačním menu uprostřed spodního menu. Již nyní můžete využít služeb Realitních novinek, datového blogu nebo pokročilých realitních analýz.

Užitím nástroje Flat Zone vyhledávání potvrzujete, že jste se seznámili a souhlasíte s Podmínkami užití, jinak nejste oprávněni nástroj vyhledávání užívat.

Vyhledávač
novostaveb

Studio

Odhad
ceny

Vyhledáváč
inzerce

Realitní
fakta

Realitní
novinky

Slovník
pojmů

Datová
platforma

Plocha zelených střech v ČR loni stoupla o čtvrtinu, stát zvažuje nařídit jejich budování

skypaper.cz, 8. listopadu 2019 (09:05)

Přírůstek plochy „zelených“ střech, které ochlazují město a zadržují dešťovou vodu, loni v ČR dosáhl podle údajů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) zhruba 247 tisíc m2 a meziročně tak vzrostl o čtvrtinu. Ale například jen v Mnichově již přesahuje 3,1 milionu m2, ve Vídni 2,6 milionu a v Berlíně dokonce 4 miliony m2. Ministerstvo životního prostředí proto uvažuje nařídit jejich stavbu komerční objekty.

„Zkušenosti ze světa ale ukazují, že účinnější než nařízení, je motivace. Příkladem mohou být různé podpory, dotace nebo úlevy na stočném za vodu, kterou se podaří zadržet,“ říká výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy (CZGBC) Simona Kalvoda. Řada radnic si již potřebu ochlazování měst a roli zelených střech v tomto procesu uvědomuje, stále častěji se tak objevují různé formy jejich podpory.

V zahraničí, kde jsou v tomto ohledu výrazně dál, se kombinuje regulace například územním plánem s motivačními opatřeními na celostátní i lokální úrovni. Jde o dotační programy, příspěvky na realizaci až po úlevy na stočném. Příspěvky na zřízení zelených střech se pohybují od 2 do 35 eur na m2 plochy zelené střechy podle druhu vegetace, typu stavby a velikosti a pokrývají tak až 50 % nákladů.

I v Česku již některá města přistoupila k řešení zelených střech pomocí příspěvků. Například Brno zavedlo program na podporu zelených střech na novostavbách i rekonstrukcích. „Brno poskytuje dotace na akumulaci srážkových vod a zelené střechy. Město na něj vyčlenilo téměř 20 milionů a osm milionů již je vyčerpáno,“ líčí ředitel Kanceláře architekta města Michal Sedláček.

V Německu zase výrazně stimulovalo výstavbu budov se zelenými střechami rozdělení stočného na odpadní a dešťovou vodu. Úlevy na stočném za zadrženou vodu se staly nejvyužívanějším nástrojem pro podporu zelených střech. „Tuto formu podpory využívá přibližně polovina měst nad 10 tisíc obyvatel, která se zapojila do výzkumu. V Česku je ale situace složitější vzhledem k množství provozovatelů vodovodů a kanalizací,“ poznamenává Pavel Dostal ze SZÚZ.

Kromě nových budov ale musí města myslet také na ozelenění stávajících střech, které absorbují teplo od slunce a tím dále ohřívají vzduch ve svém okolí. To ale může být problém s ohledem na velmi silnou památkovou ochranu. Praha přesto v širším centru vytipovala 1950 budov, které jsou vhodné k ozelenění. Mohl by na nich vzniknout více než 1,5 milionu m2 rovných nebo i šikmých zelených střech.

Budovy a voda v číslech:

  • 1 m² zelené střechy dokáže zadržet více než 35 litrů vody.
  • Teplota vzduchu ve vzdálenosti 5 metrů od zelené budovy je až o 10 °C nižší.
  • Teplota na povrchu zelené střechy je v létě až o 60 % nižší než povrch střechy s asfaltovou hydroizolací.
  • Zelené střechy a stěny budov pomáhají nejen zadržovat vodu a regulovat teplotu v okolí, ale izolují a tím snižují náklady na topení v zimě a chlazení v létě. Omezují v budovách také hluk, čistí vzduch a snižují množství CO2. Řada těchto benefitů nemá jen celospolečenský dopad, ale také přímý dopad na provozní náklady. Navíc zelená střecha obvykle zvyšuje hodnotu nemovitosti.

    Podle ekonomického modelu, který zpracoval Institut pro ekonomiku a ekologickou politiku sociálně ekonomické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, jsou celospolečenské přínosy sledovaných budov obvykle vyšší než přínosy pro samotné investory. „Je to jasný argument pro podporu zelených střech a stěn budov ze strany státu,“ řekl autor studie Jan Macháč na odborném semináři České rady pro šetrné budovy. Návratnost z celospolečenského hlediska u intenzivně ozeleněných budov může dosáhnout už tří let, jako v případě budovy Butterfly v Karlíně.

    Zelené střechy a jejich role v ochlazování měst a zadržování vody budou také tématem velké oborové konference Šetrné budovy, kterou Česká rada pro šetrné budovy pořádá 5. listopadu v Cubex Centru Praha.

    více čtěte na: skypaper

    Vyplňte správně emailovou adresu!